Vyjádření ČAUI k USA restrikcím na export AI čipů do Evropy, ČR v druhé kategorii

Aktuální rozhodnutí USA z 13. ledna 2025 o zavedení restrikcí na export pokročilých AI čipů vyvolalo v České republice i v širší evropské komunitě umělé inteligence smíšené reakce – od rozhořčení po hluboké znepokojení. Rozhodnutí rozděluje EU do dvou kategorií zemí, které buď mají neomezený přístup k americkým AI čipům, nebo jsou podrobeny kvótám. Mezi těmito dvěma skupinami byla Česká republika zařazena do druhé, restriktivnější kategorie. Tento krok má nejen technické a ekonomické důsledky, ale také geopolitické implikace, které nelze podcenit.

Důvody k obavám

Restrikce ze strany USA zásadně ovlivní možnosti tuzemských vědeckých institucí, firem a startupů přistupovat k nejmodernějším AI technologiím. Každá ze zemí v druhé kategorii bude moci ročně koupit čipy pro výpočetní výkon o ekvivalentu maximálně 50 tisíc GPU. Počet je možné zdvojnásobit mezivládní dohodou za předpokladu, že budou bezpečnostní, energetické či například ekologické kroky Česka v synergii s americkými zájmy.

AI čipy, které vyrábějí americké společnosti, jako je Nvidia, jsou nezbytné pro trénink a nasazení velkých jazykových modelů (LLM) a dalších pokročilých AI aplikací. Tyto technologie mají klíčový význam nejen pro český průmysl, ale také pro oblast zdravotnictví, dopravy a životního prostředí.

„Geopoliticky je toto rozhodnutí více než sporné. USA zde vytvořily pomyslnou čáru mezi „vítězi“ a „poraženými“ v oblasti umělé inteligence. Proč je Česká republika, která je spolehlivým partnerem v NATO a EU, zařazena do skupiny s omezeným přístupem, zatímco jiné západní země ne, zůstává nezodpovězená otázka. Pravděpodobným důvodem mohou být obavy z proruských sklonů některých vůdců nebo obavy, že fyzická blízkost k nespojeneckým zemím by mohla umožnit fungovat jako zprostředkovatel exportu,“ komentuje restrikce a zařazení ČR do druhé kategorie Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Šedá zóna a nejistoty

Rozhodnutí Spojených států zavést tříúrovňový systém, který rozděluji země na „klíčové spojence“, „omezené spojence“ a „nepřátele“, přináší mnoho otázek:

  1. Jakým způsobem byly země zařazovány do jednotlivých kategorií?
  2. Existují mechanismy, které by umožnily zemím v omezené kategorii změnit své postavení?
  3. Může Česká republika spolupracovat s jinými zeměmi ve stejné kategorii na vytvoření společné strategie?

Nedostatek transparentnosti v procesu rozhodování dává vzniknout obavám, že toto opatření spíše podporuje geopolitické ambice než reálně zajišťuje bezpečnost. Navíc se zdá, že budoucí administrativa prezidenta Trumpa může mít zcela jiný přístup. Trump, který je známý svou politikou „America First“, by mohl pravidla ještě zpřísnit, a to na úkor evropských zemí. To přidává na nejistotě, zda tyto restrikce nejsou pouhým začátkem dlouhodobé strategie izolace Evropy.

Možná východiska

  1. Posílení evropské technologické suverenity: Evropská unie by měla zrychlit investice do vlastních polovodičových a AI technologií. Naše vlastní projekty by měly být prioritou. Vytvoření evropského AI čipu by mohlo zmírnit závislost na amerických dodavatelích. Evropská komise před dvěma lety sice přišla s programem vývoje a výroby vlastních čipů, ale reálné výsledky můžeme očekávat až za 5 let.
  2. Diplomatický dialog: Je nezbytné, aby EU a zástupci ČR společně vyjednávali se Spojenými státy a zdůraznila, že přístup k AI čipům není jen obchodní záležitostí, ale také otázkou globální inovace. Komise by měla tlačit na projekty, které by zajistily strategickou spolupráci v oblasti AI technologií.
  3. Větší podpora otevřených standardů: Závislost na proprietárním software, jako je Nvidia CUDA, zvětšuje zranitelnost Evropy. Podpora otevřených standardů je klíčem k dlouhodobé nezávislosti. Evropská vědecká komunita by měla dostat podporu pro vývoj alternativních softwarových platforem.

Další postup

Česká asociace umělé inteligence (ČAUI) vyzývá k jednotnému evropskému postupu v této věci. Zároveň otevřeně deklarujeme ochotu spolupracovat s relevantními subjekty nejen v rámci ČR a podílet se na konstruktivním dialogu s příští americkou administrativou. Věříme, že Česká republika může být součástí řešení, které zajistí rovnoměrný přístup k AI technologiím a zamezí nebezpečí technologické izolace. Dialog se Spojenými státy, společná strategie v rámci EU a investice do vlastních kapacit jsou nezbytné kroky pro zajištění naší budoucnosti v oblasti umělé inteligence.