Co nám Traficon ukazuje o vztahu Čechů k AI?

Traficon jako první v Česku testuje systém, který pomocí AI odhaduje věk zákazníků. Podle firmy se data neukládají, zákazníci zůstávají anonymní a cílem je zabránit prodeji alkoholu a tabáku nezletilým.

Přesto téměř polovina respondentů ankety České asociace umělé inteligence uvedla, že jim podobné řešení vadí nebo je jim nepříjemné.Proč?

Jak to funguje?

Při vstupu do prodejny nebo při nákupu systém analyzuje obraz z kamery a odhaduje věk zákazníka. Pokud vyhodnotí, že by zákazník mohl být nezletilý, upozorní obsluhu na potřebu kontroly dokladu. Zároveň dokáže přizpůsobit zobrazovaný reklamní obsah podle odhadované věkové skupiny a pohlaví.

Podle společnosti Traficon systém neukládá žádá data ani nespojuje získané informace s konkrétní osobou. 

Technologickým partnerem je čínská společnost Hikvision. Přestože se k této společnosti staví některé západní státy negativně, například v USA je na blacklistu, v Česku jsou kamery Hikviston využívány ve velkém, významným odběratelem je například Městská policie hlavního města Prahy.    

Anketa 

Česká asociace umělé inteligence se zeptala: vadí vám, že trafika pomocí AI odhaduje váš věk? Odpovědělo 390 lidí.

V součtu 59 % hlasujících odpovědělo, že jim tato praktika nevadí nebo spíše nevadí, zatímco dohromady 41 % uvedlo, že jim je to nepříjemné nebo tyto kamery považují vyloženě za zásah do soukromí. 

Je samozřejmě potřeba dodat, že anketa nepředstavuje reprezentativní průzkum. Odpovídali lidé, kteří se pohybují na LinkedInu a kteří se rozhodli do ankety dobrovolně zapojit. 

Výsledky jsou přesto zajímavé, protože odrážejí debatu, kterou dnes kolem umělé inteligence vedeme. Ukazují rozpolcenost mezi lidmi, kteří v podobných technologiích vidí praktický přínos, a těmi, kteří v nich spatřují zásah do soukromí nebo nepříjemný pocit neustálého vyhodnocování. Právě tato ambivalence se ostatně objevuje i v řadě zahraničních průzkumů zaměřených na důvěru veřejnosti v AI.

V debatě se objevují a opakují některé argumenty nebo argumentační fauly.

• Pragmatik vidí jasný deal: žádné ukládání dat = žádný problém. Stejně platíte kartou, nemáte tajemství.
• Skeptik se ptá „A jak mám vědět, že se data nikam neukládají?” 
• Slippery slope – začíná to kontrolou věku a za chvíli si nebudete moci koupit ani nanuk, protože nebudete mít dostatečný sociální kredit. 
• Nechce být hodnocen „OK, kamery jsou dnes všude, ale tahle mě hodnotí a škatulkuje. Not cool.”

A je to legální? 

Další častou reakcí jsou úvahy nad právní aspekty. 

„Kde je GDPR, když ho potřebujeme?”

Nebo naopak „Jestli je to legální, tak jsem s tím v pohodě.” 

Jestli to je legální, se nedá jednoznačně říct od stolu. Největším oříškem budou pravidla o ochraně osobních údajů, tedy GDPR. Podoba člověka je osobní údaj, snímání kamerou je jejich zpracování. Aby bylo takové zpracování legální, musí mít Traficon právní titul (např. souhlas, oprávněný zájem) a musí splnit celou řadu povinností. Z dostupných informací to však vypadá, že není vyloučeno, aby systém požadavky GDPR splňoval. 

Z pohledu AI Actu by mohl systém spadnout do vysoce rizikové kategorie nebo do omezeného rizika, ale rozhodně jej předpis nezakazuje. Pravidla pro vysoce rizikové AI systémy tohoto typu začnou platit až v prosinci 2027. V kategorii omezené riziko, jejíž pravidla začnou platit 2. srpna 2026, je jedinou povinností Traficonu o provozu takového AI systému informovat všechny osoby, které jsou mu vystavené. 

Co tedy vadí? 

Možná ještě zajímavější než samotná právní rovina je však rovina společenská. Mnoha lidem nevadí kamery jako takové. Nevadí jim ani kontrola věku při nákupu alkoholu. Nepříjemný pocit vzniká ve chvíli, kdy jsou pomocí algoritmů automaticky vyhodnocováni a zařazováni do určitých kategorií. Často přitom nejde o otázku legality, ale o otázku důvěry. 

Opravdu se data neukládají? Opravdu budou využita pouze k deklarovanému účelu? A kde je hranice mezi ochranou zákazníků a personalizovaným marketingem? Navíc AI ve fyzickém světě budí jiné emoce než AI v displeji.

Mnoho lidí si dnes spojuje AI s chatboty, překladači nebo generováním textů. Traficon ale představuje jiný typ AI – takovou, která vstupuje do fyzického prostoru a reaguje na člověka v reálném čase. Právě to může vysvětlovat, proč podobné projekty vyvolávají silnější reakce než většina AI novinek posledních let.

Závěrem 

Traficon otevřel debatu o kamerách a umělé inteligenci v trafikách. Otevřel ale taky mnohem širší otázku. 

Jak se budeme cítit ve světě, kde nás AI nebude jen poslouchat a odpovídat nám, ale také nás pozorovat, vyhodnocovat a reagovat na nás v reálném čase?

Tahle otázka není jen pro právníky a technologické společnosti. Je to otázka pro nás všechny a právě proto stojí za to klást ji nahlas. Přesně o takovou debatu Česká asociace umělé inteligence usiluje.