Evropská unie spustila výzvu na vybudování až sedmi AI gigafactories

Evropská komise dne 30. července 2026 zahájila výzvu k vybudování až sedmi evropských AI gigafactories. Strategická iniciativa má významně posílit výpočetní kapacity Evropské unie, podpořit technologickou suverenitu a vytvořit infrastrukturu nezbytnou pro vývoj, trénování a provoz nejpokročilejších systémů umělé inteligence.

Do projektu má směřovat až 10 miliard eur z evropských a národních veřejných zdrojů. Evropská komise očekává, že veřejná podpora následně mobilizuje nejméně dalších 20 miliard eur soukromých investic. Celkový objem investic spojených s iniciativou by tak měl přesáhnout 30 miliard eur.

Infrastruktura pro vývoj evropské umělé inteligence

AI gigafactories mají představovat rozsáhlá výpočetní centra určená zejména pro trénování, inferenci a další úpravy pokročilých modelů umělé inteligence. Propojí vysoce výkonné AI procesory, cloudové technologie, specializovaný software, vysokorychlostní datovou konektivitu a energeticky efektivní datová centra.

Nová infrastruktura má být dostupná nejen velkým technologickým společnostem, ale také evropským start-upům, scale-upům, malým a středním podnikům, průmyslovým firmám, akademickým institucím a orgánům veřejné správy.

Společně se sítí 19 již připravovaných evropských AI Factories mají gigafactories vytvořit základ pro rozvoj konkurenceschopného evropského AI ekosystému. Cílem je omezit závislost Evropy na výpočetních kapacitách provozovaných mimo Evropskou unii a umožnit vývoj pokročilých AI systémů na infrastruktuře odpovídající evropským pravidlům v oblasti ochrany dat, bezpečnosti a odpovědného využívání technologií.

O podporu se mohou ucházet veřejno-soukromá konsorcia

Do výzvy se mohou přihlásit konsorcia nebo účelově založené společnosti propojující technologické firmy, investory, veřejné instituce a další relevantní partnery.

AI gigafactory může vzniknout v jednom členském státě, na jednom nebo několika místech. Výzva současně umožňuje také přeshraniční projekty založené na distribuované výpočetní infrastruktuře ve více členských zemích.

Předložené projekty projdou soutěžním hodnocením, které bude řídit společný evropský podnik EuroHPC JU.

Česká republika se zapojila do společného nákupu kapacit

Česká republika patří mezi 18 členských států, které podepsaly dohodu o společném nákupu výpočetních kapacit s EuroHPC JU. Vedle Česka se do iniciativy zapojily například Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Polsko, Finsko, Švédsko, Slovensko nebo Maďarsko.

EuroHPC JU a zapojené členské státy budou od vybraných AI gigafactories společně nakupovat přístup k výpočetnímu času. Národní prostředky mají doplňovat financování z evropského rozpočtu.

Výzva je rozdělena do dvou částí a dvou na sebe navazujících rozvojových fází.

V první části mohou být podpořeny až čtyři projekty. Každý z nich může v první fázi získat až 100 milionů eur z evropských prostředků a ve druhé fázi dalších až 400 milionů eur.

Druhá část je určena až třem ještě rozsáhlejším projektům. Na jeden projekt může připadnout až 200 milionů eur v první fázi a dalších až 800 milionů eur ve fázi druhé.

Jednotlivé projekty současně musí splnit stanovené požadavky na minimální počet a výkon instalovaných AI procesorů. Ve druhé rozvojové fázi budou muset svou výpočetní kapacitu dále významně navýšit.

Hardware může pocházet z Evropy i partnerských zemí

Konsorcia budou moci pořizovat hardware od dodavatelů z Evropy a z dalších partnerských zemí. Část zakázek může být vyhrazena evropským start-upům a scale-upům, čímž chce Evropská unie podpořit také domácí digitální a polovodičový dodavatelský řetězec.

Evropská komise současně oznámila podpis dopisů o záměru se společnostmi AMD, NVIDIA a Qualcomm. Cílem je zajistit připravovaným konsorciím přístup k nezbytnému výpočetnímu hardwaru.

Český projekt povede společnost České Radiokomunikace

O získání jedné z evropských AI gigafactories bude za Českou republiku usilovat konsorcium vedené společností České Radiokomunikace. Český projekt se přihlásí do první části výzvy, která počítá s výpočetní kapacitou odpovídající přibližně 25 000 akcelerátorům NVIDIA H100 a z níž mají být vybrány až čtyři projekty. České Radiokomunikace připravují konsorcium složené z předních technologických společností, akademických institucí, investorů a zástupců tuzemského i evropského AI ekosystému. Projekt navazuje také na připravované AI datové centrum v lokalitě Jíloviště, kde již byly dokončeny terénní práce a má následovat výstavba samotných budov.

České kandidatuře poskytla podporu také vláda, která 22. června 2026 schválila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a EuroHPC Joint Undertaking. Výstavbu má financovat soukromý sektor, zatímco stát se v případě úspěchu českého projektu zaváže k odběru části jeho výpočetní kapacity za zvýhodněných podmínek. Tento model má vytvořit stabilní poptávku po infrastruktuře a současně umožnit českým výzkumným institucím, veřejné správě a firmám získat přístup k výpočetnímu výkonu potřebnému pro vývoj a provoz pokročilých systémů umělé inteligence.

Další postup

Výzva bude otevřena do 12. listopadu 2026. O výběru úspěšných projektů by mělo být rozhodnuto na začátku roku 2027.

Po uzavření příslušných rámcových a realizačních smluv by výstavba mohla začít v průběhu roku 2027. Vybrané AI gigafactories mají zahájit provoz nejpozději do 18 měsíců od podpisu smluv.

Vybudování evropských AI gigafactories představuje jeden z dosud nejvýznamnějších infrastrukturních projektů Evropské unie v oblasti umělé inteligence. Pro Českou republiku může být příležitostí získat přístup ke strategickým výpočetním kapacitám a současně se aktivně zapojit do budování evropské technologické suverenity.