Hospodářská strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“ a umělá inteligence

Představitelé vlády ČR dne 20. února 2026 na Ministerstvu průmyslu a obchodu představili Hospodářskou strategii Česko: Země pro budoucnost 2.0. Jakou roli hraje v dokumentu umělá inteligence a podpora českého AI ekosystému?

Jasná ambice

Strategie má ambici vrátit české ekonomice dlouhodobý růst a zvýšit její konkurenceschopnost v evropském i globálním měřítku. Dokument je vystavěn kolem podpory investic, inovací, modernizace energetiky, rozvoje infrastruktury a reformy vzdělávacího systému. Jednou z kapitol (2.3) je také umělá inteligence, která je chápána jako nástroj se zásadním vlivem na produktivitu, inovační kapacitu a schopnost státu reagovat na strukturální změny ekonomiky.

AI jako odpověď na stagnující produktivitu

Česká ekonomika dlouhodobě čelí zpomalování růstu produktivity práce. Současně roste tlak na pracovní trh v důsledku demografického vývoje a omezené dostupnosti kvalifikovaných pracovníků. Strategie otevřeně konstatuje, že bez zvýšení přidané hodnoty výroby a bez technologické modernizace nelze dosáhnout stabilního růstu. V tomto kontextu je AI chápána jako nástroj s multiplikačním efektem napříč sektory. Nejen v oblasti IT, ale v průmyslu, logistice, energetice, zdravotnictví či veřejné správě. Dokument správně upozorňuje, že pokud Česká republika nezvýší schopnost AI systematicky využívat, hrozí jí role pasivního příjemce zahraničních technologií bez vlastní inovační kapacity.

Talent, infrastruktura a adopce

Strategie identifikuje tři strukturální oblasti, které budou rozhodující. První je lidský kapitál. Česká republika má kvalitní technické školství a silné výzkumné týmy, avšak počet ICT specialistů v pracovní síle zůstává pod průměrem Evropské unie. Zároveň část špičkových absolventů odchází do zahraničí. Strategie proto pracuje s cílem výrazně posílit počet vysoce kvalifikovaných AI odborníků do roku 2030 a propojit vzdělávací systém více s potřebami průmyslu.

Druhou oblastí je infrastruktura. Přestože má Česko špičkové superpočítačové kapacity, jejich dostupnost pro širší ekonomiku je omezená a firmy jsou často závislé na zahraničních cloudových platformách. Strategie proto zmiňuje zapojení do evropských iniciativ typu AI Factory či případné účasti na projektu AI gigafactory, a to s důrazem na ekonomickou návratnost.

Vláda je v tento moment před finálním rozhodnutím o zapojení se do projektu AI gigatovárny. Při představení hospodářské strategie vlády naznačil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), že Česko by o projekt mohlo projevit zájem: „S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k tomu finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že i s tím privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu, kdy ČR se k tomu přihlásí.“

AI gigatovárna představuje celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z této částky přibližně 70 miliard mají investovat České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise.

Třetím faktorem je samotná míra adopce. Podíl českých podniků využívajících AI je stále nižší než v technologicky vyspělejších členských státech EU. Největší mezera je patrná u malých a středních podniků, které často nemají kapacity ani know-how pro systematické zavádění AI řešení. Strategie naznačuje potřebu podpory.

Veřejná správa jako test schopnosti implementace

Významnou část kapitoly tvoří téma využití AI ve veřejné správě. Dokument pracuje s ambicí posunout Českou republiku mezi evropské lídry v adopci AI ve státní správě do roku 2030. To zahrnuje využití umělé inteligence při zpracování agend, analýze dat či optimalizaci rozhodovacích procesů. Tato část je zásadní nejen z hlediska efektivity státu, ale také jako signál trhu. Pokud stát dokáže být inteligentním zadavatelem a uživatelem AI řešení, může tím podpořit domácí technologický sektor a vytvořit referenční projekty s exportním potenciálem.

Komentář České asociace umělé inteligence

Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence (ČAUI), k publikované strategii uvádí „Kapitola věnovaná umělé inteligenci představuje důležitý posun v české hospodářské politice. AI je zde správně identifikována jako strukturální nástroj růstu produktivity a konkurenceschopnosti, nikoli jako izolovaná digitální agenda. Rozhodující však bude implementace. Pokud chceme, aby AI skutečně zvýšila přidanou hodnotu české ekonomiky, musíme systematicky propojit výzkum s průmyslem, podpořit adopci u malých a středních podniků a vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro dlouhodobé investice do inovací. Česká asociace umělé inteligence je připravena spolupracovat se státní správou i podnikatelským sektorem na tom, aby se ambice strategie proměnily v konkrétní výsledky.“

Strategie jako rámec, nikoli řešení

Hospodářská strategie 2.0 nastavuje směr a formuluje ambice. To je nezbytný první krok. Samotný dokument však ekonomiku nezmění. Rozhodující bude rychlost implementace, kvalita meziresortní koordinace, stabilita regulačního prostředí a schopnost přetavit pilotní projekty do škálovatelných řešení. Umělá inteligence může být pro Českou republiku příležitostí ke strukturálnímu posunu směrem k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Může však také zůstat jen další kapitolou ve strategickém dokumentu. O tom, kterou z těchto cest si Česko zvolí, rozhodnou následující roky.