Jan Kulíšek: „Firmy v nasazení AI paralyzuje záplava informací“
Náš bezplatný webinář „Jak nasadit AI ve firmě snadno a rychle“, kterým prováděl Jan Kulíšek, vyvolal velký zájem. Rozhodli jsme se tak s Honzou udělat follow up v podobě doplňujícího rozhovoru, který přináší odpovědi na nejčastější dotazy z praxe.
Honzo, během vašeho webináře jste popisoval, jak české firmy reagují na AI. Nás by však zajímalo, jak je rozložena poptávka. Vnímáte, že by například menší firmy byly agilnější a odvážnější než ty velké?
Ano, menší firmy jsou rychlejší. Je méně lidí, kteří se potřebují domluvit, zpravidla jde o majitele nebo pár zakladatelů. Zpravidla jim stačí důkladné vzdělávání a využití už existujícího AI řešení (SaaS). Větší firmy mají také větší nároky na bezpečnost a chtějí AI nástroje integrovat se svými interními systémy. Potřebují změnu komunikovat svým zaměstnancům a aktualizovat procesy. Tímto celá AI inovace nabírá na komplexitě.
Podrobně jste se podíval také na to, jak se hledá ten správný use case. Dokázal byste však říct, na jaký use case v praxi typově narážíte nejčastěji?
Nejčastějšímu use case, neboli procesu či aktivitě, říkáme ledovec. Jde o soubor informací o produktech, procesech a celé organizaci. Menší část ledovce, co vidíme nad vodou, je chatbot na webové stránce, který prodává nebo je součástí zákaznické podpory. Spodní část ledovce používají její zaměstnanci – rozsáhlá znalostní databáze. Problém, který ledovcem řešíme, je, že hledání ve znalostní databázi zabere hodně času a když člověk nenajde, tak jde člověk za kolegou nebo kolegy. Tím firma pálí hodně času. Zároveň veřejný chatbot je člen obchodnímu týmu, a případně i zákaznické podpory.
Jak dlouho může trvat hledání správného use case? Jedná se o nějaký časově náročný proces?
Hledání use case a jeho specifikace je komplexní proces. V první fázi je potřeba shromáždit co nejvíc různých nápadů na aktivity a procesy, které by šlo zjednodušit nebo plně nahradit pomocí softwaru. Jakmile máme seznam nápadů, malých use cases, tak je potřeba si s klientem (manažery) ověřit, že tohle jsou ty správné problémy. Ověřit si, kolik času sežere firmě tento proces denně/týdně a měsíčně. K jednotlivým use cases odhadujeme časovou úsporu při použití AI řešení a také odhad na náročnost vývoje řešení. Klient se poté dokáže rozhodnout, se kterým řešením začít v rámci první fáze AI inovace.
Je důležité pro nasazení AI ve firmě mít velký rozpočet?
Malé firmy se spokojí s využitím nástrojů třetích stran, a proto jim stačí investovat do vzdělávání (buď čas nebo peníze). Větší firmy potřebují integrovat AI nástroje do stávajících IT systémů, ladit stávající jazykové modely nebo si vytvořit vlastní. A tohle vše samozřejmě dle bezpečnostních norem. Rádi zpracujeme nabídku na základě konkrétního zadání.
Jaká by vlastně měla být průměrná návratnost nasazení AI?
Jeden pohled je, kolik času ušetří AI lidem a tohle jde snadno odhadnout. Například když bude tým zákaznické podpory o 25% efektivnější a dnes dělá podporu na první úrovni 8 lidí, tak víme, za jak dlouho se investice vrátí. Těžko ale spočítáme, že se zvýšilo NPS nebo to, že zaměstnanci neodchází ze strachu z AI…
Co nejčastěji firmy v aktuální době paralyzuje v rozhodování, zdali umělou inteligenci začít využívat?
Paralyzuje je záplava informací, která se na ně valí ze sociálních sítí a internetu. Nemají se kde inspirovat, protože konkurence ven pustí jen kusé informace až v momentě, kdy AI nasadí.
Jak řešit situaci, kdy je management nadšený, ale zaměstnanci projekt blokují? Například kvůli strachu ze ztráty zaměstnání.
Předejdete patové situaci tím, že zaměstnancům otevřeně komunikujete změnu a její benefity pro zaměstnance. Nastavte očekávání a dejte komukoliv ve firmě slovo se na inovaci podílet. Lidi proškolte – není nic horšího, než mít nasazené AI řešení za milion, kterému lidé nerozumí. V naší metodě AIvengers detailně probíráme, co je potřeba k úspěšnému nasazení AI.
Počet AI nástrojů rychle roste. Existuje nějaká rada, jak si vybrat ten opravdu kvalitní? Lze předpokládat, že většina z nástrojů se neuchytí a začne postupně zaostávat.
Nevybírejte nástroj, protože je cool, vezměte něco, co už děláte a zkuste to udělat v AI nástroji. Zajímavých nástrojů je milion, začněte u toho, co vám zabírá nejvíc času a podívejte se do katalogu nástrojů (There is AI for that / Futuretools) a začněte testovat. Není náhodou, že v ChatGPT mají registraci zaměstnanci z 80 % firem S&P 500.
Myslíte si, že zaměstnanci skutečně chtějí být více efektivní? Dost možná existuje skupina lidí, která si to chodí do kanceláře pouze „odsedět“.
Někteří zaměstnanci se změně brání a nechtějí se učit s novým nástrojem. Právě proto je důležité pracovat s “early adopters” a postupně do inovace namočit další lidi. Stejně jako většina klientů chápe (management, majitelé firem), že pokud nenasadí umělou inteligenci oni, tak to udělá konkurence. Zaměstnanci také začínají chápat, že je může nahradit člověk, který se s AI naučí pracovat.
Dle statistik Česká republika v používání AI mezi firmami zaostává za evropským průměrem. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Jsou firmy, které umělou inteligenci nasadili už na začátku 2023. A jsou firmy, kde teprve přemýšlejí nad AI iniciativami a je to pro ně extra úkol k běžné práci. Osobně si myslím, že na téma Umělá inteligence <> Byznys není dostatek kvalitního obsahu. Detailní články, případové studie z firem, která už AI používají atd. I na edukaci firem se v AI v podnikání zaměřujeme na webu a sociálních sítích.
Můžete prozradit nějaký use case, na kterém aktuálně pracujete?
Aktuálně pracujeme na virtuálním dvojčeti pro obchodního ředitele. Nástroj získává informace o potenciálních klientech (firmách) z veřejných zdrojů. Leady klasifikuje a skóruje, u zajímavých leadů osloví klíčové osoby a domluví online setkání. Obchodník nemusí trávit čas tím, že si buduje vlastní databázi či domlouvá první schůzky. Může se věnovat aktivitě s nejvyšší přidanou hodnotou – prodeji.
