Lukáš Pilka z BlueGhost: „Raději používám pojem Augmented Intelligence, který naznačuje, že se stále jedná o člověka, který hýbe světem“
Lukáš Pilka je Design Director a Co-founder softwarové agentury BlueGhost, která nedávno oslavila 20 let existence. S Lukášem jsme si povídali o změnách v elektronické komerci a trendech v online nakupování, svatozářích i regulaci AI. Podívejte se na velmi zajímavé odpovědi a rozhovor plný inspirace.
V rámci digitálních strategií nabízí BlueGhost AI & ML strategie pro e-commerce. Jaké základní otázky je vhodné si při sestavování strategie položit?
Vnímám zde dvě základní otázky: Kdo ze zaměstnanců má o tuto technologii zájem a co si od ní firma slibuje? Identifikovat osoby, které jsou AI otevřené, pomůže s procesem adaptace. Mohou hrát roli vnitřních ambasadorů, kteří šíří povědomí o možnostech a postupně získávají na svou stranu další, konzervativnější kolegy. Otázka na očekávání, pak obykle nabízí 2 různé typy odpovědí; vnitřní efektivitu a implementaci AI do služeb. V obou případech přitom platí, že AI není pro e-commerce úplnou novinkou a že většina eshopů a platforem již nějaký typ rozšířené inteligence nebo strojového učení používá. Typicky v oblasti personalizace, cílení reklamy nebo obohacování obsahu.
Jaké hlavní výzvy a příležitosti vidíte v oblasti e-commerce v souvislosti s využitím AI?
Re-design služeb. Myslím si, že se znovu významně promění způsob, jakým interagujeme s počítačem. Podobně jako transformoval naší uživatelskou zkušenost nástup chytrých telefonů a všudypřítomný internet, tak ji nyní přetvářejí interaktivní jazykové modely. Pokud je ještě dnes dominantním paradigmatem vyhledávací okénko Googlu, za pár let nebo měsíců jim může být náš individuální virtuální asistent, který nám pomůže s našimi pracovními i životními problémy. Bude znát kontext z našich osobních dat a tak zvládne kompetentně navrhovat užitečná řešení. (Nedávno Sam Altman oznámil, že nový GPT-4 Turbo model dokáže v jednom vlákně udržet kontext o rozsahu cca 300 normostran.) Právě takový model, bude nakonec vybírat, jaké produkty nebo služby jsou pro mě osobně nejužitečnější. Tomu se bude muset přizpůsobit celá digitální ekonomika.
Jak výraznými trendy podle vás budou chatboti a hlasoví asistenti během online nakupování?
Zásadní. Viz má předchozí odpověď. Nicméně očekávám, že každý bude mít právě jeden (nebo několik málo) jazykových modelů, které bude on osobně vlastnit. Podobně jako vlastní svá soukromá data díky GDPR. Pak bude moct člověk spíše očekávat, že takto poháněný chatbot jedná v jeho vlastním zájmu a nikoliv v zájmu druhé strany. Je přitom zřejmé, že pouze model s přístupem k maximu osobních, tedy s vysokou znalostí kontextu, bude schopen činit kvalitní doporučení.
Vnímáte díky aktuálnímu rozmachu AI u svých klientů nějakou zásadní změnu v přístupu a poptávce? Z trhu se ozývají dost smíšené zprávy, někdo je paralyzován, jiné firmy naopak do AI chtějí investovat tzv. hlava nehlava.
Mezi našimi klienty jsou různé přístupy. Někteří tuto technologii vítají a neustále přicházejí s nápady a podněty, jak ji integrovat. Jiní jsou konzervativnější a vyčkávají.
Pojďme se podívat trošku za oponu toho, jak funguje BlueGhost. Zaměstnáváte řadu profesí od vývojářů po marketingové odborníky. Dokážete říct, jaký tým adaptoval AI jako první s cílem pracovat například efektivněji? V oblasti vývoje se hovoří o časových úsporách v řádech desítek procent.
Ano, to mohu potvrdit. Jazykové modely při programování šetří mnoho práce a zvyšují schopnosti programátorů. V tomto směru se jedná o velký krok vpřed ohledně efektivity při tvorbě aplikací. Nicméně produktivita práce je něco, čemu se v developerském světě věnuje pozornost dlouhodobě. Každý sdílený repozitář, framework nebo knihovna je vlastně nástroj na zvyšování produktivity a to samé platí o našeptávání v editorech zdrojového kódu. Když se před dvěma lety začaly objevovat nástroje typu Copilota, tak jsem to vnímal spíše jako další kroku kupředu, než jako oborovou revoluci. Podobně vnímám i ChatGPT; jako nástroj, který tuto efektivitu dále významně zvyšuje, a to zejména v oblastech, kde daný vývojář zatím nemá příliš zkušeností.
Lukáši, kromě toho, že jste spoluzakladatelem agentury BlueGhost, vaše doktorandské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze bylo zaměřeno na využití počítačového vidění a neuronových sítí pro automatizovanou klasifikaci a kvantitativní interpretaci uměleckých děl. Můžete nám přiblížit vznik experimentální aplikace Digital Curator?
Stejně jako v mnoha jiných tématech dotýkajících se AI, i tady je potřeba začít u dat. Nikoliv však u těch současných, ale u těch pocházejících z dávné minulosti. Muzea, archivy, knihovny a galerie spravují velká data o naší historii. Pro představu, Národní galerie v Praze má ve svých sbírkách asi půl milionu uměleckých děl, Národní knihovna asi 7 milionů svazků. Tyto a další instituce vlastní artefakty sahající až do raného středověku, k samým počátkům našich dějin. Tyto historické exponáty se dnes digitalizují a mě zajímalo, zda k jejich zkoumání lze využít technologie, které jinak používáme ke zpracování a interpretaci naší současnosti. Konkrétně jsem pracoval s 200 tisíci historickými obrazy, pocházejícími z 90 muzeí napříč střední Evropou a využíval různé metody počítačového vidění, abych je dokázal klasifikovat a nacházet mezi nimi tematické nebo formální podobnosti. Něco z toho si lze snadno vyzkoušet v online aplikaci.
Kdo je vhodným uživatelem aplikace a je něco, co vás během vývoje aplikace překvapilo, ať už z pohledu technologií, nebo z pohledu samotného umění? Jen tak „náhodou“ jsme se totiž doslechli, že svatozář se může stát sombrérem.
To narážíte na problém klasifikačních modelů, které interpetují obrazy na základě tříd, pro něž jsou předtrénovány. Když pak využijete model naučený na fotografiích z naší současnosti (typicky na databázi ImageNet) na 500 let staré obrazy, bude na nich hledat formálně podobné objekty připomínající něco, co už zná. A tak se ze svatozáře může stát sombrero a z anděla třeba orel. Je to jednoduše proto, že se na současných fotografiích nevyskytuje příliš mnoho andělů a svatozáří, a tak pro ně tvůrci modelů nepřipravili potřebné třídy. Mě to dovedlo k trénování vlastních modelů, které byly vycvičeny přímo na historických obrazech a které se tak koukají na historické materiály dobovým okem. Tedy vidí svatozáře, anděly, světce, erby a další symboly typické pro staré výtvarné umění.
Závěrem už se jen zeptáme na jednu věc. Sledujete nějakým způsobem diskuze kolem plánovaných regulací AI a myslíte si, že představují pro byznys hrozbu?
Tady odpovím oklikou a začnu u zkratky AI, která se dnes obecně spojuje s termínem Artificial Intelligence. Je to buzzword, který vyvolává hodně zájmu, očekávání, nadšení i paniky. Já raději používám pojem Augmented Intelligence, který naznačuje, že se stále jedná o člověka, který hýbe světem. Jen má k tomu nyní podstatně rozšířené možnosti. Když budeme AI chápat takto, zřejmě nás to povede k lepším rozhodnutím a její smysluplnější adaptaci, budeme vědět, že v pozadí fungují stejné lidská motivace jako odpradávna a že se nesetkáváme s něčím nadpozemským. Můžeme se tak vyhnout mnohým zbytečným obavám, falešným etickým dilematům nebo některým nesmyslným regulacím. A naopak nás to nasměruje k podstatným problémům, mezi které řadím například dostupnost dat, adaptaci nových technologií napříč společností nebo využití bohatství, které skrze tuto novou technologii vznikne.
