Od šroubku po AI: Jak SZÚ zajišťuje bezpečnost a spolehlivost výrobků na trhu

Bezpečnost výrobků, které denně používáme, považujeme za samozřejmost. Málokdo ale tuší, co všechno se za touto „samozřejmostí“ skrývá – a kolik práce je potřeba, aby se výrobek mohl vůbec dostat na trh. Strojírenský zkušební ústav (SZÚ) je jedním z těch, kdo na tuto jistotu dohlíží a letos pod tímto názvem slaví 60 let.

Od testování drobných součástek až po složitá zařízení s prvky umělé inteligence – SZÚ ověřuje, zda produkty splňují přísné normy a zákonné požadavky. A právě s příchodem digitálních a chytrých technologií se jejich práce výrazně proměňuje.

V rozhovoru se dozvíte, jak se testuje výrobek, který se dokáže sám učit, proč je nestrannost důležitější než kdy dřív – a jak se z tradiční instituce stává partner pro moderní technologický svět.

SZÚ je certifikační a zkušební orgán, který působí v řadě technických oblastí – od drobných elektrických zařízení přes stroje po tepelnou techniku. Co vše si pod tím mohou běžní lidé představit?

Výrobky na trhu zpravidla podléhají legislativním normativním požadavkům, zejména na bezpečnost. V některých případech může výrobce posoudit a následně prohlásit splnění legislativních požadavků sám, v mnoha případech však potřebuje posouzení 3. nezávislou stranou a tou je právě SZÚ. Výsledky naší práce pak potkává běžný člověk každý den, aniž by si jich všiml, spíše však nejčastěji vnímá označení shody CE, pro které jsou naše výstupy základem. Zjednodušeně řečeno, zkoušíme a certifikujeme od zapalovače, vrutů, přes například tepelná čerpadla až po velká strojní zařízení, mj. máme kompetence i na inspekce jaderných zařízení vč. zařízení jaderných elektráren. 

Jaký typ výrobků nebo systémů dnes nejčastěji testujete? A jaká je vaše úloha v tom, aby se tyto produkty dostaly legálně na evropský trh – i v případě, že obsahují prvky digitalizace nebo umělé inteligence?

Největší objem zakázek nám pramení z tepelné techniky, tj. tepelných čerpadel, kotlů, ohřívačů vody, kamen a dalších. Nejčastěji co se týče počtu zakázek jsou to pak malé výrobky jako šrouby a vruty. Mnoho zkoušek probíhá také v oboru hasících přístrojů, výbavy pro horolezce a přileb pro práci i pro sport. Výrobky musí splnit požadavky normami na ně kladené a plnění těchto požadavků u nás ověřujeme. V případě, že výrobky či celky, jako například strojní linky obsahují prvky digitalizace či umělé inteligence, čeká nás cesta k naučení se tyto ověřovat a hodnotit, k čemuž je potřeba vhodný právní rámec, zjednodušeně, můžeme ověřit jen ty vlastnosti které popisuje norma, zákon, vyhláška či jiný předpis vůči kterým se vlastnosti ověřují.

V poslední době se do mnoha zařízení začínají přidávat chytré funkce – od automatického vyhodnocování dat po strojové učení. Jak se na tyto technologie díváte z pohledu testování a certifikace?

Tyto technologie budou klást nové požadavky zejména na bezpečnost výrobků či strojů, jednak při jejich interakci s člověkem a z jiného úhlu pohledu na bezpečnost v kyberprostředí, jelikož výrobek či stroj může být napadnutelný a zneužitelný cizí osobou. Základním stavebním pilířem je pro nás technická legislativa, na jejímž vývoji se také podílíme. Příkladem může být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních, které nově stanovuje požadavky na zařízení využívající přístupu strojového učení zohledňuje kybernetickou bezpečnost apod. Pro nás to znamená rozšířit naše kompetence o tyto dovednosti a o nové kolegy, kteří budou schopni rozvíjet tuto novou oblast. Současný vývoj v oblasti AI je nyní tak rychlý, že významně předbíhá současnou legislativu a z pohledu testování a certifikace tak nyní nejsou k dispozici ucelená pravidla a normy, i to je jedním z důvodů přistoupení SZÚ k ČAUI, abychom tento, z našeho pohledu, nedostatek co nejvíce eliminovali.

AI systémy často rozhodují „neviditelně“ – uvnitř zařízení, která mohou ovlivnit zdraví nebo bezpečnost lidí. Jak v takových případech přistupujete k hodnocení jejich spolehlivosti a funkčnosti?

V tuto chvíli se nemáme při ověřování shody s normou o co opřít, a tedy konkrétně hodnocení chování AI není součástí certifikací a zkoušek.

Evropská unie připravuje zákon o umělé inteligenci (AI Act), který zavede nová pravidla pro výrobce i posuzovatele shody. Dotkne se tato legislativa i vaší práce? A v čem se podle vás zásadně změní praxe?

Ano, dotkne se, přinese nové potřeby a nové požadavky například při certifikaci strojů dle evropského nařízení. Prakticky bude změna v tom, že část zkoušek či hodnocení bude zaměřena na systém, který je proměnlivý (učí se a mění své chování), což sebou přináší nemalé výzvy. Je třeba ale dodat, že z hlediska posuzování jsou pro nás klíčové systémy ovlivňující bezpečnost daného zařízení.

Vaše činnost se nevztahuje jen na výrobky, ale také na systémy řízení kvality – jako jsou ISO normy. Setkáváte se při auditech se snahou firem integrovat AI do řízení procesů, výroby nebo dokumentace?

Systémy řízení managementu se otázkou AI zabývají v samostatném standardu a to ISO 42001, kterého náplní je systém řízení umělé inteligence v podniku. Při běžných auditech systému managementu prozatím nemáme poznatky o zapojení umělé inteligence, nicméně věříme, že mnoho podniků již výhod, i nevýhod, plynoucích ze zapojení AI využívá a další na jejím využití, stejně jako my, usilovně pracují.

Je rozdíl mezi tím testovat běžný spotřebič a hodnotit složitější zařízení, která komunikují se softwarem, cloudem nebo využívají strojové učení? Co takové testování obnáší navíc?

Z logiky věci se o složitější zkoušky jedná. S každým dalším integrovaným prvkem (funkcí) roste komplexita daného výrobku a tím roste i komplexita procesu zkoušení a posuzování, jelikož na komplexnější výrobek se z pravidla také vztahuje další technická legislativa řešící danou problematiku. Příkladem může být např. jednoduchý kotel na pelety, kde pro uvedení na trh zkoušíte především energetickou účinnost (emisní třídu) a několik mechanických zkoušek. Pokud k takovému kotli přidáte automatický zásobník poháněný elektřinou, přidává se problematika (a zkoušky) elektrické bezpečnosti a EMC – elektromagnetické kompatibility. Když pak přidáte bezdrátové řízení přes internet s daty uloženými na cloudu, znamená to ještě zkoušení a posouzení vůči RED (Radio Equipment Directive) a vyvstává i potřeba řešení problematiky kybernetické bezpečnosti. 

Takže jak vidíte, pokud přidáte k relativně jednoduchému a běžnému spotřebiči byť jen dálkové řízení, pro zkoušení a případnou certifikaci to rozhodně není „jen“.

Jak se u vás řeší nezávislost a nestrannost? Zvenčí to možná vypadá jednoduše, ale vaše výsledky často rozhodují o tom, zda se produkt – třeba i s prvky AI – může vůbec prodávat.

K těmto dvěma závazkům je nezbytné přidat ještě důvěrnost. Nezávislost, nestrannost a důvěrnost jsou základními stavebními kameny naší práce! Vyžadují to od nás také akreditační autority, které pravidelnými audity a kontrolami dohlíží, že tyto požadavky bezpodmínečně plníme. Výrobky a stroje musíme hodnotit na základě parametrů a nikoliv dojmů. Zároveň přicházíme každodenně do styku s citlivými informacemi našich zákazníků a bez zachování důvěrnosti bychom nemohli existovat.  

SZÚ a jeho zaměstnanci se, mimo výše uvedených závazků, pak řídí etickým kodexem, jehož požadavky, vč. každoročních auditů jsou podmínkou našeho působení v celosvětové asociací TIC Council. 

Zaznamenali jste v poslední době větší poptávku po nových službách v souvislosti s chytrými technologiemi nebo bezpečností dat? Jak na tyto výzvy reagujete?

Dlouhodobě se obměňují technologie, které zkoušíme, a tak jako jsme dřív testovali psací stroje což skončilo s nástupem osobních počítačů, musíme i nyní reagovat na změny technologií ve světě. Naši odborníci se proto neustále učí novým technologiím a postupům, SZÚ se zapojuje do odborných debat a asociací, – důkazem je také přistoupení k ČAUI či působení v Českém bateriovém klastru.

Jak byste chtěli, aby veřejnost vnímala vaši práci? Co je podle vás dnes nejdůležitější říct o testování a certifikaci technologií v době, která se rychle mění – i díky umělé inteligenci?

„AI je dobrý sluha, ale zlý pán“, tedy je nutno uvědomovat si stinné stránky jejího využívání včetně potřeby kontrolovat a ověřovat její výstupy. Můžeme věřit, že výrobce navrhuje svůj výrobek dle nejlepšího vědomí a svědomí tak, aby plnily požadavky funkčnosti a současně norem na ně kladené. Současně při praxi skládání výrobků z komponent mnoha subdodavatelů je vhodné, když výrobce ověří u nezávislého subjektu, například SZÚ, zda předpoklady z vývoje byly naplněny a výrobek je bezpečný a plní všechny potřebné legislativní požadavky. Výrobce naším certifikátem také sděluje koncovému uživateli, že nebyl opomenut žádný důležitý aspekt posouzení shody a použití výrobku, samozřejmě v rámci jeho určení a dle návodu, je bezpečné.

Nespoléhejme se tedy na AI jako řešení všeho, zachovejme si vzácnou vlastnost vlastního myšlení a hodnocení reality.