„Školství je v přístupu k AI dost rozpolcené,“ odhaluje v rozhovoru Tomáš Kapler

Tomáš Kapler pracuje jako AI a online business konzultant, kdy pomáhá firmám s nasazením umělé inteligence ve firemních procesech, produktech a službách. Mezi jeho klienty patří například společnost SCIO. Vedle toho pracuje ve Vzdělávací kanceláři Evropské vesmírné agentury, kde připravuji edukativní experimenty a soutěže. Není tak velkým překvapením, že náš rozhovor se ve velké míře orientuje právě na problematiku umělé inteligence ve vzdělávání.

Tomáši, začneme možná trošku netradičně. Jaká novinka v oblasti umělé inteligence vás za poslední dobu opravdu mile překvapila a jaká naopak nepříjemně zaskočila?

Nějaké to zajímavé překvapení se objevuje v AI prakticky každý den, i to je kouzlo tohoto oboru. Co mě ale opravdu překvapilo byla rychlost, s jakou se dostal do sedla Google – před pouhými 10 měsíci, kdy se na veřejnost dostal ChatGPT, byl Google pomalu odepisován a od té doby zavedl AI do všech svých produktů, uvádí nejnadupanější jazykový model, má nejlepší cloudové řešení otevřené všem modelům, snadno použitelné i začínajícím vývojářům… Je vidět, co správně řízená firma dokáže, když si uvědomí, že jí s AI ujíždí vlak.

Naopak čím dál tím víc jsem naštvaný na přístup Evropy (i ČR), která je jedinou velmocí, která nemá svůj LLM, všechny firmy tak musí posílat svá citlivá data na americké služby a ještě je to pro neanglické účely dvakrát dražší. Nejvíc nepraktická ale byla teď změna u Anthropic Claude, což byl můj nejoblíbenější chatbot – nově vyžadují při registraci potvrzení americkým mobilem (protože oficiálně funguje jen v USA a Británii), což se celkem složitě obchází a už jej tak nemůžu každému doporučovat.

AI svět je extrémně rychlý. Vím, že pomáháte firmám zůstat v obraze, ale jak se daří držet tempo vám? Odkud čerpáte informace a kolik času zkoumání novinek věnujete?

Začal jsem se AI intenzivněji věnovat před rokem a najednou jsem zjistil, že v tom ležím několik hodin denně a pokaždé se dozvím něco nového a užitečného pro spoustu firem a právě tehdy jsem si uvědomil, že na tohle prostě nemají ve firmách kapacitu. Fakticky tím teď trávím doslova každou minutu bdělého stavu, dneska jsem psal několik hodin do dvou do rána souhrn novinek z minulého týdne a hned jak jsem se ráno probudil jsem ho sdílel. A skoro celý víkend jsme se s kolegy věnovali diskusím o využití AI ve školství.

Jako AI a online byznys konzultant pomáháte firmám s nasazením umělé inteligence. Jaké typy firem podle vás musí projít AI transformací jako první, aby měly šanci na přežití?

Jsem přesvědčen, že vlastně každá firma by se nad tím měla aspoň trochu zamyslet, když nepočítám nějakou uklízečku, která potřebuje ke své práci jen smeták. Stačí začít pozvolna – naučit zaměstnance, jak mohou pomocí AI udělat obchodní nabídku, jak komunikovat se zákazníky v libovolném jazyce, nechat AI dělat zápisky z porad…

Včera jsem četl výzkum, kterého se zúčastnilo 6000 firem se 100 a více zaměstnanci z celého světa. 92 % německých či amerických firem plánovalo využití AI (a 98 % indických a 100 % čínských). Podle výzkumu LinkedIn o 25 % měsíc od měsíce stoupá počet pracovních inzerátů, kde hledají lidi se znalostmi ChatGPT, prompt engineering atp. U nás je zájem stále prakticky nulový. AI je ohromná příležitost – můžete snadno se svými výrobky a službami zaujmout lidi z celého světa. Ale zároveň i hrozba, kdy jakýkoliv konkurent z celého světa může dnes oslovit vaše zákazníky.

Jak si mohou firmy představit strategii AI a jak dlouho trvá přibližně její vytvoření?

Tohle se hodně liší firma od firmy a základem je právě do detailu poznat fungování firmy, protože se liší nejenom svými produkty a službami, ale i vnitřní strukturou, procesy, používaným software a podobně. Mnohdy teď opravdu stačí udělat v takové firmě školení pro manažery přizpůsobené dané organizaci, aby pochopili, co to vůbec AI je, kde všude se dá použít, jaké jsou možnosti a hrozby. A pak třeba ještě navázat praktickým školením pro všechny kancelářské pracovníky (či třeba ještě specializovaným pro vývojáře či markeťáky), poradit AI nástroje, jaké se pro ně hodí a naučit je s nimi pracovat. Už tím předběhnou 99 % svých konkurentů a přirozeně se pak začnou rodit nápady, kde by to mohlo ve firmě ušetřit nejvíc práce či vydělat nejvíc peněz.

Typickým prvním pokročilejším řešením u větších firem je pak částečná automatizace zákaznické podpory pomocí AI. Ale to nejzajímavější bývá integrace umělé inteligence přímo do produktů a služeb, které firmy dělají, protože AI je dnes i buzzword, který prodává, každá firma dnes slyší na AI právě proto, že sama hledá kde jej využívat, aby jí neujel vlak.

Můžete nám popsat některé konkrétní výzvy, na kterých jste v poslední době pracoval?

Nejvíc času věnuji vzdělávací společnosti SCIO a je to úžasná zkušenost. Školství je dost rozpolcené v přístupu, je tady pár desítek aktivních učitelů a ještě méně aktivních ředitelů, zbytek by nejraději AI zakázal, protože s ním děti mohou dělat své úkoly. Nechápou, že jestli dávají dětem úkoly, které může vyřešit AI, tak je otázkou, proč by něco takového měl student umět, když to nebude v životě potřebovat, neboť to AI zvládne rychleji, levněji a lépe.

Ve SCIO je to ale přesně naopak, každý pracovník i učitel je školený na používání AI, každý student má k dispozici AI chat, který je uzpůsobený jejich věku a potřebám, vyvíjí se další nástroje, které pomohou učitelům s přípravou na hodinu, je tu tlak je na měkké dovednosti a chápání kontextu, nikoliv na izolované znalosti, které žáci hned zapomenou a nebo jim jsou v životě k ničemu. Baví mě tady vymýšlet prompty, které dokáží navrhnout zajímavé příklady pro testy. Dnešní konverzační chatboti jsou totiž velmi kreativní, ale přimět je, aby příklad měl jedno jednoznačné řešení, to už chce pokročilé znalosti a kvalitní “prompt engineering”.

Jak se vyrovnáváte s nedůvěrou nebo obavami lidí ohledně nasazení AI a z toho plynoucích rizik (ochrana dat, dopady na pracovní místa apod.)?

Vlastně se s tím potkávám primárně při nějakých neformálních diskusích, firmy, které mě oslovují, už tohle mají vesměs nějak v hlavě srovnané. Ochranu dat už je dnes možné řešit tím, že budou používat buď přímo vlastní železo nebo pronajaté cloudové řešení od důvěryhodné společnosti, která se zaručí, že jejich data nebudou využívána k trénování a nebude k nim mít nikdo nepovolaný přístup. Vlastně je paradoxně méně bezpečné vlastní AI neřešit, protože pracovníci jej stejně budou používat, budou ládovat interní informace do nějakých náhodných AI služeb na internetu, aby jim třeba zpracovaly nabídku a firmě pak hrozí značné škody.

Co se týče obav z dopadů na pracovní místa – plně souzním s tím, co napsala ve své analýze společnost IBM a dal jsem si to i jako hlavní motto stránek „Umělá inteligence nenahradí lidi – ale lidé, kteří ji používají, nahradí lidi, kteří ji nepoužívají“.

U vás na webu se detailně zaměřujete také na prompty. Někteří lidé tvrdí, že prompt inženýrství je jen přechodné období, protože se zdokonalováním nástrojů bude AI ještě lépe chápat zcela běžně napsané dotazy, případně za ruku povede uživatele promyšlený interface. Souhlasíte?

Ne zcela. Prompt je tak trochu jako programování, jen psané přirozeným jazykem. Jednoduché dotazy zvládne opravdu brzy každý, ale má-li AI vracet konzistentně správné odpovědi na složitější dotazy, musí přesně pochopit, co po ní člověk chce a to vždy bude třeba precizně definovat. Ohromná výhoda chatbotů je ale v tom, že se vás umí doptat, když se jich „hezky zeptáte” a to kvalitní zadání si vlastně od uživatele vynutit. A na rozdíl od lidí má nekonečnou trpělivost.

Pohybujete se také v oblasti vzdělávání. Jaké příležitosti tedy vidíte v oblasti vzdělávání, má AI potenciál kompletně vzdělávací systém?

Jednoznačně. AI nedokáže nahradit lidský přístup a pedagogickou odbornost učitele, ale dokáže vlastně každému žákovi dát trpělivého a příjemného asistenta pedagoga, který mu poradí téměř s jakýmkoliv problémem a který bude komunikovat přesně tak, jak danému žákovi vyhovuje, a to 24/7. Lze tím dosáhnout téměř dokonalé inkluze, kdy je ke každému přistupováno jednotlivě a může to zároveň uvolnit ruce pedagogům, kteří se budou moci více soustředit na budování klíčových „měkkých dovedností”, jako je zvládání krizových situací, práce v týmu, komunikace… Ale chce to připravit kvalitní materiály a nástroje pro učitele i žáky, všechny řádně proškolit a motivovat.

Můžete přiblížit, v čem konkrétně spočívá vaše role AI Integration Advisor ve společnosti SCIO?

Vzdělávání mě vždy bavilo, už několik let třeba pomáhám se vzdělávacími projekty ve vzdělávací kanceláři Evropské vesmírné agentury. SCIO je tak hodně srdcovka a aktuálně největší z mých klientů. Primárně tady koukám postupně každému pod ruce a snažím se najít způsoby, jak ty nejvíc časově náročné činnosti zautomatizovat či zkvalitnit pomocí AI. Školím lidi, jak správně vytvářet pokročilé prompty, pomáhám s testováním a vývojem nových AI aplikací pro studenty a učitele, reviduji a píšu články na nový web Učím s AI. Nejvíc práce je ale právě i sledování a testování různých novinek a nástrojů z oblasti AI, které se nějak dotýkají školství.

Závěrem opět trošku netradičně. Pokud byste vy sám musel navrhnout nějakou konkrétní regulaci AI, jaká by to byla?

Nemyslím si, že by jakákoliv regulace mohla něco změnit, protože ČR a EU nejsou leadery v oboru a jestli něco omezíme, tak to nijak neovlivní třeba americké či čínské firmy. Jedinou smysluplnou regulací je tak podpora v klíčových oblastech, aby nám neujel vlak a nenutili jsme fakticky místní firmy posílat svá data do Ameriky a platit americkým firmám, a aby naši studenti, až vyjdou školu, nezjistili, že vše, co se naučili, teď za pár centů zvládne buď samotná AI, nebo nějaký Ind či Číňan s její pomocí.

Souhrn AI novinek máte na dosah

Tomášovi děkujeme za rozhovor a zároveň bychom chtěli každému, kdo chce držet tempo s AI, doporučit souhrny AI novinek, které Tomáš pravidelně připravuje u sebe na webu.