Veronika Batelková ze Zvol si info o informační gramotnosti, algoritmech, dezinformacích i umělé inteligenci

V posledních letech jsme svědky dramatického nárůstu šíření falešných informací a manipulativního obsahu. Epidemie různých fake news není izolovaným jevem, ale má kořeny také v technologickém pokroku, a to včetně rozvoje umělé inteligence. O to víc nás těší, že mezi členy máme projekt Zvol si info, který učí studenty i širokou veřejnost, jak pracovat s informacemi. O zodpovědnosti v digitálním světě i aktuálních výzvách jsme si popovídali s předsedkyní spolku Veronikou Batelkovou.

Jak vznikl nápad na vytvoření interaktivních workshopů zaměřených na informační gramotnost a bezpečnost online?

Byl to vývoj, původně šlo jen o úkol do jednoho předmětu při studiu politologie, v roce 2016 jsme sledovali americké prezidentské volby, kde se na obou stranách kampaní šířilo mnoho lží. Výstupem z předmětu bylo několik přednášek o propagandě pro středoškoláky. Jenže pak se stala neuvěřitelná reakce – začala si nás všímat média, odborníci, další školy. Objevila se obrovská poptávka. A tak jsme se do tématu více ponořili. Postupně jsme pak založili spolek a rozšířili své řady např. o pedagogy, žurnalisty, informační speciality, pronikly jsme hlouběji do souvislotí jednotlivých témat a přišli na to, že všechno to začíná u kritické práce s informacemi – a té se věnujeme dodnes.

Myslíte si, že je důležité začít vyučovat informační gramotnost již od raného věku? Proč?

Ano, je to naprosto klíčové. V dnešní digitální době jsou děti vystaveny informacím z internetu již od velmi mladého věku. A obecně jsou lidé dnes vystavováni mnohem větší dávce informací než kdykoliv předtím, což činí toto téma důležitějším než kdy v historii. Je nezbytné, aby lidé měli nástroje a dovednosti k tomu, aby se v záplavě informací dokázali orientovat.

Jaké konkrétní problémy spojené s dezinformacemi a fake news se snažíte v těchto workshopech řešit?

Díváme se na problematiku z více úhlů – společenského, psychologického, technologického. Zaměřujeme se na identifikaci znaků nespolehlivých zdrojů, rozpoznání manipulativních technik a rozlišení mezi fakty a názory. Také se intenzivně věnujeme problematice technologií, zejména sociálních sítí, algoritmů a umělé inteligence v kontextu dezinformací. V neposlední řadě také řešíme to, jak funguje lidský mozek u zpracovávání informací. 

Jaké techniky používáte k naučení účastníků, jak rozpoznat a kriticky posuzovat falešné informace online?

Kombinujeme teoretické vzdělávání a praktická cvičení. Snažíme se být hraví a interaktivní. Používáme mnoho aktivit, které nutí studenty aktivně a kriticky přemýšlet, například skrze simulace, hry a analýzy skutečných příkladů dezinformací.

Mohli byste přiblížit některé z aktivit, které účastníci provádějí během těchto workshopů?

Aktivit máme několik desítek, ale zkusím nějakou vybrat. Jednou z oblíbených je hra na algoritmy, kdy studenti analyzují předem připravené profily na sociálních sítí a poté navrhují obsah, který by těmto uživatelům algoritmy doporučily. V reflexi poté řešíme například předpojatost algoritmů, uzavírání do sociálních bublin a to, proč je v tomto kontextu jednoduché uvěřit dezinformacím. 

Jaké jsou nejčastější chyby, které studenti dělají při posuzování informací na sociálních sítích?

Kromě toho, že často věří informacím na základě titulku nebo jsou ovlivněni svou sociální bublinou, je tou největší chybou, že si myslí, že se jich problematika netýká. Mnoho studentů je kritických vůči přístupu svých rodičů či dalších příbuzných k informacím, ohledně sami sebe však mají vysoké sebevědomí. A to pak vede k tomu, že sami nejsou dostatečně obezřetní.

Jaké jsou nejčastější témata a situace, které účastníci workshopů považují za nejproblematičtější v online prostředí?

Záleží na věkově kategorii – děláme totiž vzdělávací akce téměř pro každého. Jiné je to u třeťáčků na základních školách, jiné u učitelů, jiné u zaměstnanců korporátů a ještě úplně jiné u seniorů. Co se týká studentů, tak tam nejvíce vyjadřují nespokojenost s tím, kolik času tráví online, a cítí se informačně přetíženi, což vede k emočnímu vyčerpání a problémům s rozhodováním. Často zmiňují rozepře v rodině kvůli dezinformacím a neschopnosti v nich efektivně argumentovat. 

Jak mohou účastníci vašich workshopů pomáhat šířit osvětu o bezpečnosti a informační gramotnosti v jejich komunitě?

Účastníky motivujeme je k tomu, aby sdíleli své znalosti s rodinou či přáteli. Když vzděláváme pracovníky s mládeží, tak přímo cílíme na další diseminaci a nabízíme jim materiály a nástroje, které mohou použít k vedení vlastních workshopů nebo prezentací v jejich komunitě. Vzděláváme ale i zaměstnance firem a pomáháme tak ve firmách nastavovat příjemnější a efektivnější prostředí – např. skrz dlouhodobé výzvy, které účastníkům pomáhají téma řešit i po workshopu. 

Jak se vyrovnáváte s vývojem technologií, které umožňují vytváření AI deepfakes či dalších podvodných obsahů generovaných umělou inteligencí?

Je to výzva, ale neustále se posouváme v tom, co ostatní učíme. Věnujeme extrémní množství energie tomu, abychom byly vždy aktuální. Pravidelně aktualizujeme naše materiály a vzděláváme se o nejnovějších technologiích.

Jaké další vzdělávací aktivity a projekty plánujete rozvíjet v oblasti informační gramotnosti a bezpečnosti online?

Rádi bychom rozšířili naše aktivity do podfinancovaných regionů a více spolupracovali s partnery, aby si naše workshopy mohl dovolit opravdu každý. Plánujeme se také více soustředit i na online vzdělávací obsah (např. na našich sociálních sítích) a navázat větší spolupráci s firmami. Naším cílem je dosáhnout na více lidí i mimo školní systém a poskytnout jim nástroje k efektivní práci s informacemi.